Začátek epidemie a uzavření ordinace pro mě na několik dní znamenalo náhlý výpadek z nabitého programu a nejistou budoucnost. Po pár dnech přišlo teprve uvědomění si vážnosti situace a velký stres, jak celou situaci zvládnout. Sledování médií, nárůstu nemocných a očekávání pokynů shora. Takto jsem strávila několik dní plných obrovského tlaku, stresu a beznaděje. Až jsem si jednoho dne uvědomila, že jediné, co mi toto přináší je opravdový stres bez konkrétního řešení situace.

V podstatě ze dne na den jsem si uvědomila, že musím přestat sledovat nová hlášení v médiích, trávit dny na sociálních sítích a zjišťovat situaci jinde. Mým hlavním cílem bylo obklopit se pár lidmi, kteří jsou na stejné vlně, mají stejný přístup a říci si sama pro sebe, za jakých podmínek jsem ochotna začít zase pracovat a co vše k tomu potřebuji. V tu chvíli se mi ulevilo a začala jsem z volného času i těžit. Zásadní bylo sestavit podrobné guideline a sehnat dostatečné ochranné pomůcky.

Do práce jsem se vrátila ve chvíli, kdy jsem přesně věděla, jak bude ordinace fungovat. Na začátku jsem ošetřovala pouze několik pacientů denně, cca 3-4. Největší problém jsem spatřovala v redukci aerosolu. Velká část pacientů termín ošetření rušit nechtěla. Většina kolegů uzavřela situaci s myšlenkou, že omezí práci pouze na ruční nástroje a depuraci. To pro mě bylo něco nepředstavitelného, v tu chvíli jsem však byla ochotná takto začít na nějakou dobu fungovat. Po návratu do práce jsem takto ošetřila 3 pacienty a poté to vzdala. Po několikaleté práci dle protokolu GBT pro mě v tuto chvíli nemá jiný systém u většiny pacientů smysl. Po ošetření jsem se svou prací nebyla spokojena a ani pacienti neodcházeli s perfektním pocitem v ústech, na který byli zvyklí. Buď budu ošetřovat tak, jako doposud nebo vůbec. Takové byly mé pocity. Samozřejmě jsem se snažila o co možná nejdůkladnější odsávání a zařadila intuitivně velkou savku i při práci s ultrazvukem.

Systém v ordinaci je nyní o něco přísnější. Mezi pacienty byly vytvořeny rozestupy až 30 min z důvodu dostatečného větrání prostor a zamezení setkávání pacientů. Selekce pacientů probíhá již telefonicky předem. Při příchodu dostává každý pacient podrobný dotazník, je mu změřena teplota, probíhá dezinfekce rukou a již k dříve používanému CHX výplachu přibyl ještě výplach peroxidem. Já jsem vybavena ochrannou čepicí, pláštěm, respirátorem FFP2, ústenkou, štítem a rukavicemi. Použití optragatu a důkladného odsávání pro mě bylo standardem i před touto situací, nyní je odsávání i při práci s ultrazvukem. Důkladná dezinfekce a sterilizace je samozřejmostí.

Neustále se snažíme zlepšovat systém práce, zvýšit komfort pacienta a jeho ochranu při ošetření. Málo jsme se ale zabývali naší ochranou a možnými dopady na naše zdraví.

Tato situace přinesla větší zamyšlení nad rizikovostí naší práce a nad tím, že bychom své zdraví měli více chránit. Období koronavirové krize tedy nezměnilo systém mé práce ale spíše přístup k práci jako takové. Například rozestupy mezi pacienty pro mě znamenají méně stresu a GBT je pro mě i nadále jasnou volbou.